https://www.margit.cz/cholesterol-kde-je-pravda/
"" V šedesátých letech minulého století našli lékaři u lidí se srdečně cévními onemocněními zúžené cévy kvůli tzv. plakům, které obsahují cholesterol s některými nasycenými tuky. Z nálezu vyvodili teorii spojující konzumaci potravin o vyšším obsahu cholesterolu s vyšším rizikem vzniku srdečně cévních (kardiovaskulárních) onemocnění. Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Nejběžnější formou KVO je ischemická choroba srdeční (ICHS). Podstata ICHS spočívá v aterosklerotickém zúžení věnčitých tepen, které vede k nedostatečnému prokrvení srdce a omezení jeho funkce. Dalším možným projevem KVO je mozková mrtvice, která postihuje především starší pacienty. Dochází při ní k náhlému uzávěru mozkové tepny a následné nedokrvenosti mozku za uzávěrou. Ischemická choroba dolních končetinje další běžnou podobou KVO. Jedná se o onemocnění tepen dolních končetin. Dlouhodobá nedokrevnost vede ke vzniku kožních defektů, které se špatně hojí, a v případě úplného tepenného uzávěru je dolní končetina ohrožena odúmrtí tkáně s následnou infekcí.
Na základě této cholesterolové teorie nás lékaři a časopisy už několik desítek let varují před nadbytkem cholesterolu ve stravě a žilách. Výrobci potravin se bez potíží přizpůsobili volání po nízkocholesterolové dietě a hbitě zaplnili pulty obchodů stovkami dietních nízkocholesterolových a nízkutučných potravin. Populární média a dietologové teorii přebrali a vesele šířili dále (mnozí vlastně stále šíří). Sama jsem na základě studií vykonaných a prezentovaných lékaři upozorňovala na zvýšení rizika KVO při vyšším příjmu cholesterolu a nasycených mastných kyselin, tj. potravin živočišného původu. Dnes je však čím dál jasnější, že souvislost mezi cholesterolem ve stravě a KVO není ani zdaleka jednoznačná!!
Podle odborníků je samotný cholesterol nevinný a skutečným problémem jsou mnohé potraviny, které jsou doporučovány pro zdraví cév. Chlesterol NENÍ primární příčinou srdečních onemocnění!!  Cholesterol je v organismu nezbytný pro tvorbu buněčných membrán, hormonů, vitamínu D a žluči, jež napomáhá trávení tuků. Cholesterol je zásadní součástí mozkových buněk a je nezbytný pro správné fungování mysli. Mnohé studie zjistily souvislost mezi velmi nízkou hladinou cholesterolu a zvýšením rizika výskytu rakoviny, hormonálních poruch a deprese. Cholesterol se stane problémem v okamžiku, když se v důsledku primárního poškození cév zánětem začne společně s některými druhy tuků usazovat v poškozených cévách a snižovat jejich průchodnost. Snížení až ucpání průchodnosti cév je následně příčinou jednoho z KVO. Samotné snižování cholesterolu v potravě anebo krvi proto neřeší příčinu potíží. Uvedená fakta vysvětlují, proč po mnohaleté masivní konzumaci nízkocholesterolových a nízkotučných diet se statiny (léky snižující hladinu cholesterolu, které dnes v určitých vyspělých zemích užívá až čtvrtina dospělé populace) stále přibývá KVO. Cholesterol se přitom neusazuje na stěnách zdravých cév, ale plní v organismu mnohé nezbytné funkce, pro které je určen. U člověka se zdravými cévami nepřispívá cholesterol ke vzniku KVO. Faktem ale je, že poškozený zoxidovaný cholesterol je škodlivý, a právě ten se přednostně stává součástí cévních plaků.
 Na tato nová fakta doposud nezareagovala velká část lékařů, výrobci potravin ani běžná média. Články o cholesterolové lži se však čím dál častěji objevují v alternativních médiích, zejména se šíří cestou internetu.
  Za nejděsivější považuji, že své „pravdy“ (teorie o cholesterolu a KVO) se stále pevně drží farmaceutický průmysl a nadále tvrdě prosazuje předepisování statinů, tj. léků snižujících hladinu cholesterolu. Poslední kreativní myšlenkou farmaceutů je doporučovat pravidelné pojídání statinů dokonce zdravým jedincům coby prevenci. V médiích se objevuje i návrh na bezplatné přidávání balíčku statinů k hamburgerům ve fast food restauracích a farmaceutický gigant Pfizer právě připravuje k uvedení na trh žvýkací dětskou formu Lipitoru, léku ze skupiny statinů. U statinů je jasné pouze to, že snižuji hladinu cholesterolu, ale neexistují jednoznačné studie, které by prokazovaly, že by snižovaly riziko vzniku KVO, a především úmrtnosti na KVO. Současně patří mezi nežádoucí účinky statinů např. bolest až ochrnutí svalů a poruchy paměti.
Nejběžnější příčiny zánětů
Nezdravá a nepřirozená strava, tj. nadbytek průmyslově upravovaných potravin, v tomto případě zejména jednoduchých cukrů, a paradoxně i velkého množství průmyslově upravovaných rostlinných olejů.
  U cukrů je dnes snad největším problémem excesivní konzumace fruktózy v podobě tzv. high fructose corn syrup (HFCS), jenž je základem snad všech průmyslově upravovaných potravin. Fruktóza se nepřenáší do buněk s pomocí inzulinu, což se může zejména z krátkodobého pohledu zdát jako prospěšné, a to zejména  pro diabetiky, ale z dlouhodobého hlediska je vysoce nevýhodné pro všechny. Fruktóza se totiž při nadbytečném příjmu urychleně přeměňuje na nevýhodné tuky a organismus zatěžující metabolity. Cukry navíc díky depleci minerálních látek v organismu podporují vznik tzv. kyselinotvorného prostředí, které je příznivé pro rozvinutí zánětlivé reakce.
 Z tuků se na vzniku KVO podílejí především margaríny s trans mastnými kyselinami (ano, právě produkty, které nám byly potravinářským průmyslem a lékaři léta nabízeny jako řešení KVO potíží), ale také nadměrná konzumace rafinovaných rostlinných olejů, která vede k excesivnímu příjmu jinak prospěšných omega 6 mastných kyselin (MK), a takto i velmi nezdravému poměru v příjmu omega 6: a omega 3 MK. Některé omega 6 mastné kyseliny navíc v organismu metabolizují za vzniku kyseliny arachidonové, která se podílí na vzniku zánětlivých reakcí. Oleje s omega 6 MK jsou oblíbené u výrobců potravin, protože jsou stabilnější, zatímco oleje s citlivějšími omega 3 MK potravinářský průmysl téměř vůbec nepoužívá a nabízí jen minimálně.
Tuto výbušnou kombinaci jednoduchých cukrů a rafinovaných olejů doplňte koktejlem chemických aditiv se zbytky chemie z konvenčního zemědělství a recept na katastrofu nejen pro naše cévy je hotov.
Shrnutí „řešení“, které nám nabídly potravinářské a farmaceutické firmy:
Margaríny s trans mastnými kyselinami.
Široká nabídka nízkotučných potravin, ve kterých byl tuk většinou nahrazován škroby (cukry).
Statiny (léčiva snižující hladinu cholesterolu v krvi) s celou řadou závažných nežádoucích účinků.
Doporučení dopřávat si rafinovaných rostlinných olejů s převahou omega 6 mastných kyselin.Cholesterolová teorie vedla k masívní konzumaci nízkotučných potravin, včetně zvýšení příjmu jednoduchých cukrů a rafinovaných olejů, které významně podporují vznik zánětů v organismu. Výsledkem jsou neustále stoupající počty KVO, ale navíc i obezity a diabetu. Všechny jsou přímo propojené s uvedenými nevhodnými doporučeními.
Prevence zánětů
Přirozená strava s dostatkem vitamínů, minerálních látek, enzymů, fytochemikálií a vlákniny.
Jak je možné, že vegetariáni a další příznivci rostlinné stravy mají nižší riziko vzniku KVO* než konzumenti dnes běžné masité stravy, když by konzumace cholesterolu (živočišných potravin) neměla ovlivňovat KVO? Podle mne je vysvětlením, že zdravotní prospěšnost rostlinného stravování je dána typickou přednostní konzumací přirozených potravin s mnoha cennými ochrannými živinami před jakýmikoliv polotovary. Mnozí zástupci vegetariánů a spol. vedle zdravého stravování navíc vedou zdravý životní styl spojený s dostatkem pohybu, nekuřáctvím, vyhýbáním se drogám, zdravým spánkovým režimem apod. Potřebný cholesterol není nezbytné přijímat ve stravě, organismus si jej sám produkuje, a proto nikomu nehrozí deficit cholesterolu.
Je řešením mléko, vejce a maso?
 Příjem mléka byl a skutečně je rizikem pro vznik KVO, ale dnes už podle mne lze usuzovat na to, že viníkem není mléko samotné, ale jeho nepřirozené technologické úpravy, jako např. pasterizace a homogenizace. Nepasterované mléko nejen že není příčinou alergie, ale nezvyšuje ani riziko vzniku KVO. Pasterované mléko je totiž nejběžnějším potravinovým alergenem, a v případě, že alergie není řešena kauzálně (naprostá eliminace pasterovaného mléka včetně všech výrobků, ve kterých se nachází) způsobuje chronické zánětlivé reakce v organismu, a tím podporuje ukládání cholesterolu a tuků v cévách. Podávání antihistaminik alergikům není řešení příčiny problému, ale pouhé potlačování zevních projevů alergie. Pasterizace navíc ničí v mléce přirozeně přítomná probiotika, a následkem toho (na rozdíl od nepasterovaného mléka) nepřináší žádný prospěch trávícímu traktu.
 Vejce se zdají být bezproblémová, přestože (vzhledem k jejich produkci) sama doporučuji jen ta z organického chovu anebo místních tržnic, kde farmáře znáte. Zásadní je však stále jejich šetrná úprava, to znamená spíše krátké povaření než smažení na rostlinných olejích, při kterém cholesterol obsažený ve vejcích snadno oxiduje, a navíc rostlinné oleje příjem vajec obohatí o omega 6 MK.
 Maso je na vrcholu potravinového řetězce, což prakticky znamená, že se v něm hromadí veškerá rezidua z konvenčního zemědělství. Maso dnešních zvířat je díky nepřirozenému nezdravému krmení podstatně nižší kvality, než tomu bývalo dříve.
 Podle mne jsou proto výživové směry upřednostňující rostlinnou stravu (plant based diets) stále velmi zdraví prospěšné, a to nejen pro lidi. O ekonomické a ekologické výhodnosti rostlinného stravování jsem však už vícekrát psala, a proto nyní detailněji popisuji pouze zdravotní stránku problematiky. Výborným příkladem prospěšnosti příjmu potravin z rostlinných zdrojů oproti živočišným jsou například vlašské ořechy, které dodávají omega 3 mastné kyseliny, ale na rozdíl od mořských ryb bez rizika současné konzumace těžkých kovů (zejména rtuti).
Nízkocholesterolová dieta
Dodržování nízkocholesterolové diety má stále význam ve vzácných případech genetického defektu metabolismu cholesterolu (familiární hypercholesterolemie), při kterém jeho hladiny v krvi dosahují extrémních hodnot, a také možná u tzv. cholesterol senzitivních jedinců, ale odhady počtů takových jedinců nejsou jednoznačné, objevují se dokonce pochybnosti o tom, zda vůbec existují. Donedávna se doporučovala nízkocholesterolová dieta všem, dnes běžněji asi třiceti procentům tzv. citlivé populace. Vzácná genetická porucha ani určité procento na cholesterol senzitivních jednotlivců však nedokáže ospravedlnit plošné doporučování zdraví neprospěšných diet, a už vůbec ne léků se závažnými vedlejšími účinky.
Pravidelná konzumace nezdravých průmyslově upravovaných potravin s nadbytkem jednoduchých cukrů, trans mastných kyselin a omega 6 MK zvedá riziko výskytu KVO mnohonásobně více než samotný přijem cholesterolu. Tato nová teorie dobře vysvětluje i jinak paradoxní fakta:
 PROČ eskymáci netrpí epidemií KVO navzdory jejich stravě s extrémně vysokým příjmem cholesterolu a nasycených mastných kyselin (živočišných tuků). Cholesterol samotný není příčinou KVO.
 PROČ záliba Francouzů v tučných sýrech a krémových dezertech není doprovázena vyšším výskytem KVO oproti zemím, ve kterých jsou ženy pravidelně na dietách. Francouzi jedí především kvalitní přirozené potraviny s dostatkem ovoce a zeleniny, mnohem menší množtví polotovarů, vaří čerstvá jídla z kvalitních surovin namísto pouhého přihřívání polotovarů, nevečeří ve fast food restauracích.
  Studie, ve kterých nízkotučná a nízkocholesterolová strava vedla až k reverzi cévních plaků. V těchto studiích se vedle nízkotučné diety podávala zejména zdravá, přirozená, převážně rostlinná strava s mnoha ochrannými faktory, režim byl navíc doplněn pohybem a psychoterapií.
Moje doporučení:
 Maximálně upřednostňujte přirozené potraviny s převahou rostlinných zdrojů.
Omezujte (a nejlépe úplně vylučujte) konzumaci průmyslově upravovaných potravin, a to zejména potravin s obsahem jednoduchých cukrů a rafinovaných olejů.
V případě konzumace živočišných potravin upřednostňujte ty z organického zemědělství; u mléka ideálně to nepasterované.
Denně do jídelníčku zařazujte nejrůznější druhy zelenin s důrazem na tmavé listové saláty.
Vyhýbejte se margarínům s trans MK a potravinám obsahujícím margaríny a HFCS.
Příjem rostlinných olejů bohatých na omega 6 MK vyrovnávejte příjmem zdrojů omega 3 MK. Upřednostňujte kvalitní máslo před margaríny, především mazání chleba čímkoli nahraďte zálivkami a dipy z prospěšného olivového oleje, který je nejlepším zdrojem omega 9 MK
 Z jídelníčku zcela vyřaďte soft drinks s nadbytkem kukuřičného sirupu (HFCS), sladké pečivo, které kombinuje zdroje trans mastných kyselin a jednoduchých cukrů, smažená jídla v restauracích, která se přednostně připravují z rostlinných olejů bohatých na omega 6 MK
Effects of a long-term vegetarian diet on biomarkers of antioxidant status and cardiovascular, Nutrition. 2004 Oct;20(10):863-6.
Důležité doplnění: V případě geneticky dané hypercholesterolémie jsou léky zpravidla potřebné a prospěšné, ale jedná se pouze okolo jednoho procenta ze všech případů.“
https://www.margit.cz/pomoc/hypercholesterolemie/
"""Konvenční medicína považuje cholesterol za hlavního viníka kardiovaskulárních nemocí a farmaceutický průmysl tuto teorii bezhlavě podporuje celou plejádou léků, které mají hladinu cholesterolu snižovat. Cholesterol je však ve skutečnosti přirozeně se vyskytujícím tukem, který je pro zdraví naprosto esenciální.
Pro detailnější info
Cholesterol je snad jednou z nejkontroverznějších živin v historii lékařství. Konvenční medicína považuje cholesterol za hlavního viníka kardiovaskulárních onemocnění. Cholesterolová hysterie je zodpovědná za démonizaci celých skupin potravin (na příklad vajec) a za obchody přeplněné potravinami s nízkým obsahem cholesterolu a tuku. Cholesterol je považován za původce epidemie kardiovaskulárních nemocí, která propukla v posledních padesáti letech. Urputní zástupci boje proti cholesterolu už dokonce navrhovali, aby se léky na snížení jeho hladiny přidávaly k fast food jídlům, aby se upravily do podoby žvýkaček pro děti nebo aby o ně byla obohacena pitná voda.
Ve skutečnosti je cholesterol přirozeně se vyskytujícím tukem, který je pro zdraví zcela nezbytný. Cholesterol je důležitou součástí buněčných membrán, je prekurzorem mužských i ženských pohlavních hormonů a steroidních hormonů, účastní se tvorby žlučových kyselin, které jsou nezbytné pro trávení tuků, a v kůži se po slunečním ozáření přeměňuje na vitamín D. Cholesterol je produkován játry vždy právě v takovém množství, které je nezbytné pro okamžité splnění všech funkcí v organismu.
A co ten cholesterol, který ucpává cévy? Příčinou boje proti cholesterolu byl masivní nárůst počtu srdečně cévních onemocnění, ke kterému došlo v průběhu 20. století. Vyšetření zemřelých na srdečně cévní nemoci prokázala ucpání cév tukovými pláty s vysokým podílem cholesterolu. Od těch dob zkoušejí lékaři nejrůznějšími prostředky snižovat množství cholesterolu v krvi, ale příliš se nezabývají otázkou, proč k jeho zvýšení vůbec došlo. Vedle farmaceutického podávání anticholesterik doporučuje potravinářský průmysl konzumaci potravin s nízkým obsahem cholesterolu a tuků – i přes to, že právě takové potraviny většinou obsahují nadbytek nezdravých jednoduchých cukrů a trans tuky. V obou případech se jedná o složky potravy, které výrazně zvyšují riziko vzniku srdečně cévních onemocnění.
Proč se cholesterol usazuje v arteriích?
Jedna ze zajímavých teorií říká, že jsou cévní stěny (podobně jako všechny ostatní buňky v organismu) vystaveny působení volných radikálů a jsou v neustálém stavu obměny a oprav. Díky těmto opravám potřebují konstantní dodávky nového kolagenu na obnovu poškozených tkání. Kolagen se skládá z celé řady živin včetně vitamínu C. V případě nedostatku vitamínu C v organismu (nedostatek zeleniny ve vašem jídelníčku) se nemůže tvořit dostatek kolagenu, a tím pádem ani opravovat poškozené cévní stěny. Organismus při nedostatku kolagenu používá náhradní řešení, při kterém využívá cholesterolu, který se váže k poškozeným místům na cévách. Tím také zabraňuje potenciálně vážným krvácením se všemi jeho konsekvencemi. V případě chronického nedostatku vitamínu C a dalších antioxidancií pokračuje i ukládání cholesterolu v cévách. Průchodnost cév se snižuje, dokonce může dojít k jejich úplnému ucpání a úmrtí tkání kvůli nedostatku zásobení kyslíkem.
Cholesterol a nedostatek vitamínu C
Podle uvedené teorie je zvýšená hladina cholesterolu a jeho usazování v cévách pouhým projevem problému, ale ne jeho příčinou. Příčinou je nedostatek vitamínu C. Tato teorie vedla držitele Nobelovy ceny dr. C. Paulinga k prohlášení, že srdečně cévní onemocnění jsou v podstatě projevem chronického nedostatku vitamínu C a mohou být léčeny jeho suplementací. Paulingova teorie byla lékařskou veřejností odmítnuta, upřednostněna byla jednoduchá rovnice, při které platí, že cholesterol ve stravě znamená cholesterol v krvi. Ten má být příčinou srdečně cévních onemocnění, která je nezbytné řešit léky, které snižují hladinu cholesterolu.
Cholesterol a zánět
Zvýšený krevní cholesterol je alespoň z části způsoben zvýšenou zánětlivostí v organismu, v terapii je třeba jeho hladinu snižovat cestou řešení příčin zánětů. Většina anticholesterik účinně snižuje hladinu krevního cholesterolu, ale tyto léky současně nedělají člověka zdravějším. Je dokonce velmi diskutabilní, jestli jejich užívání omezuje riziko vzniku srdečně cévních onemocnění. Léky na snížení hladiny cholesterolu (statiny) fungují na principu inhibice jaterních enzymů potřebných při tvorbě cholesterolu, ale současně ochuzují organismus o koenzym Q 10 (CoQ10), jehož nedostatek vede k únavnosti, svalové slabosti a bolestem, popř. až srdečnímu infarktu. Užívání statinů je spojováno také se zvýšením rizika výskytu polyneuropatie (bolestivé poškození nervů v končetinách s následkem zhoršení pohyblivosti), závratí, poškození kognitivních funkcí včetně ztrát paměti, snížení funkce imunitního systému, deprese a jaterních potíží. Statiny neovlivňují velikost LDL částic, přitom právě tato vlastnost rozhoduje o případné škodlivosti LDL cholesterolu. Menší LDL částice se snadno shlukují a jsou příčinou chronické zánětlivosti, zatímco větší LDL částice takto nepůsobí. Velikost LDL částic může být ovlivňována dietou.
Prozánětlivé cukry a oleje
V průběhu posledních 30 let došlo k poklesu příjmu nasycených tuků, ale současně se podstatně zvýšila konzumace vysoce technologicky upravovaných rostlinných tuků včetně trans tuků a cukrů, zvláště tzv. high fructose corn syrup (HFCS, vysoce koncentrovaný fruktózový kukuřičný sirup) – z výživového hlediska těch nejriskantnějších složek potravin. Právě taková strava podporuje zánětlivé prostředí, následně i zvyšování hladiny cholesterolu v těle. Chronický zánět je způsoben celou řadou příčin, jakými jsou oxidovaný cholesterol (cholesterol poškozený vysokou teplotou, na příklad smažená vejce), vysoký příjem cukrů a bílé mouky, jídla poškozená příliš vysokou teplotou úpravy, trans tuky, sedavý způsob života, kouření anebo nadbytek stresu. Při řešení chronické zánětlivosti je třeba brát v úvahu všechny tyto možnosti.
Co dělat při zjištění  vysoké hladiny krevního cholesterolu? Rozhodnutí je na vás. Příklady i studie dokazují, že kombinací přírodních terapeutik, pravidelného pohybu a zdravé stravy je možné dosáhnout zásadních změn v množství LDL cholesterolu a snížit až úplně vyloučit potřebu užívat léky. American Heart Association doporučuje množství celkového cholesterolu nižší než 5,16 mmol/l (200 mg/dl), ale celková hladina cholesterolu není v případě, že nepřesahuje až 7,76 mmol/l (300 mg/dl), nijak vhodným parametrem pro určení rizika vzniku srdečně cévních onemocnění.
Moje doporučení
Pro prevenci i terapii již přítomných srdečně cévních onemocnění je zásadní zdravá výživa a pravidelný pohyb.
Ve stravě je nejdůležitější omezovat oxidací poškozený cholesterol a tuky, cukry a výrobky z bílé mouky, jídla připravovaná za příliš vysokých teplot a trans tuky.
Nevhodný je sedavý způsob života, kouření a nadměrný stres.
Strava má být založena na příjmu zdravých přirozených potravin včetně tuků. Mezi nejvhodnější tuky patří tepelně nepoškozené tuky a oleje, na příklad olivový olej, kokosový tuk, organické nepasterované mléčné výrobky (včetně másla, smetany a sýrů), avokádo, ořechy, semínka a vejce (krátce vařená).
V případě konzumace masa je třeba upřednostňovat organický chov, ve kterém jsou zvířata navíc krmena trávou, a tak mají i odlišné složení masa i tuků v porovnání se zvířaty, která jsou nepřirozeně vykrmována obilovinami.
Zkuste po domluvě s lékařem a pod jeho dohledem nahradit užívání statinů vysokými dávkami postupně se uvolňujícího vitamínu B3, niacinu. K terapii je obvykle třeba 1000 mg denně podle individuální snášenlivosti. Je také možné jej rozdělit do více denních dávek. Užívání je třeba zahájit nižší dávkou, na příklad 100 mg denně, a dávku postupně zvyšovat.
V případě, že se rozhodnete užívat statiny, určitě přidejte i doplněk stravy koenzym Q10, nebo ještě lépe jeho přirozenou formu Ubiquinol.
Před nasazením léků, je při vysoké hladině cholesterolu vhodné nejdříve vyzkoušet několikatýdenní suplementaci omega 3 mastnými kyselinami, popřípadě rybím tukem.
Vysvětlení  pojmů
High-density lipoprotein (HDL), často označovaný jako dobrý cholesterol, je cholesterol, který je odváděn z cév a snižuje riziko vzniku srdečně cévních nemocí.
Low-density lipoprotein (LDL), nazývaný zlý cholesterol, je podle tradiční medicíny cholesterol, který se usazuje a ucpává cévy (je příčinou aterosklerózy). V případě ucpání koronární arterie vede k srdečnímu infarktu. LDL částice se vyskytují v různých velikostech  a zdá se, že větší z nich nejsou problémem. Pouze tak zvané menší LDL částice o vyšší densitě snadno procházejí cévami a usazují se v jejich stěnách a v případě zoxidování zánětlivě poškozují cévy.
Triglyceridy jsou tuky, jejichž zvýšená hladina je spojována s výskytem srdečně cévních onemocnění a diabetu. Množství triglyceridů se zvyšuje následkem zvýšeného příjmu cukrů a bílé mouky, fyzickou nečinností, kouřením, nadměrným příjmem alkoholu a nadváhou.
Hladina samotného cholesterolu není nejlepším ukazatelem rizika srdečně cévních onemocnění a dokonce ani hodnoty LDL a HDL nejsou příliš vypovídající. Mnohem užitečnější je sledovat:
Lipoprotein (a) nebo Lp(a), který je složen z LDL cholesterolu a bílkoviny. Zvýšená hladina Lp(a) je významným rizikovým faktorem pro srdeční onemocnění, a proto mnohem důležitější při vyhodnocování rizika vzniku nemoci.
C-reactive protein (CRP) je základním ukazatelem zánětu cévních stěn. Hodnoty CRP pod 1 mg v litru krve znamenají nízké riziko. Mezi jedním až třemi mg jde o středně vysoké riziko, hodnoty CRP nad 3 mg znamenají vysoké riziko vzniku srdečně cévních onemocnění.
Poměr HDL/Cholesterol, který zjistíme vydělením HDL hodnoty hodnotou cholesterolu. Ideální je hodnota nad 24%.
Poměr  TG/HDL, který zjistíme vydělením hodnoty triglyceridů hodnotou HDL. Výsledné procento má být pod hodnotou 0.87.
Důležité upozornění: uvedená doporučení jsem připravila na základě mnohaletých zkušeností a odborného studia. Jsou určeny pro vyzkoušení terapie neakutních či méně závažných potíží. Jejich aplikace může napomoci v terapii daných potíží, zmírnit průběh onemocnění anebo alespoň omezit doprovodné projevy nemoci. Závažnější problémy vždy doporučuji konzultovat s lékařem.“
   Pořídila jsem si vitamíny B-komplex, Niacin a C a taky kolagen. Vůči statinům mám už dlouho averzi, i proto a kvůli výsledkům z konce září je odmítám!!

Je oprávněné vzhledem k faktům a těm výsledkům ukončit snižování cholesterolu???